|
|
Protiislámský protest v České republice
Svobodová, Eva ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Bakalářská práce zachycuje protiislámský protest mezi léty 2015-2016, který akceleroval po útoku na pařížskou redakci týdeníku Charlie Hebdo 7. ledna 2015 a během tzv. uprchlické krize. Autorka analyzuje krátké rozhovory, které nasbírala na demonstracích pořádaných zejména skupinou kolem facebookové stránky Islám v České republice nechceme, polostrukturované rozhovory s vybranými účastníky, a dále zúčastněné pozorování na demonstracích. Pomocí diskurzivní a biografické metody práce vytváří ideologickou mapu hnutí, jejích základních tropů a postojů. Tato ideologická mapa je zachycena do tří perspektiv: V první kapitole obraz vzdáleného jiného, který se vytváří zejména prostřednictvím mediální zkušenosti, zahrnující obraz muslimů a islámu. V druhé kapitole obraz blízkého jiného, který je konstruován v dlouhodobější perspektivě a v opozici proti vlastní politické a společenské identitě. V druhé kapitole autorka také popisuje způsoby, skrze něž se konstruuje obraz těch, jenž do komunity (národ, stát, Evropa) nepatří. Třetí perspektivou je obraz Západu, který v sobě kombinuje prvky blízkého i vzdáleného jiného. Perspektiva, která se objevuje v každé z těchto kapitol je genderová perspektiva, tedy jak se v jednotlivých obrazech odrážejí jiné představy o rolích a postavení mužů a žen.
|
|
|
Protiislámský protest v České republice
Svobodová, Eva ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Bakalářská práce zachycuje protiislámský protest mezi léty 2015-2016, který akceleroval po útoku na pařížskou redakci týdeníku Charlie Hebdo 7. ledna 2015 a během tzv. uprchlické krize. Autorka analyzuje krátké rozhovory, které nasbírala na demonstracích pořádaných zejména skupinou kolem facebookové stránky Islám v České republice nechceme, polostrukturované rozhovory s vybranými účastníky, a dále zúčastněné pozorování na demonstracích. Pomocí diskurzivní a biografické metody práce vytváří ideologickou mapu hnutí, jejích základních tropů a postojů. Tato ideologická mapa je zachycena do tří perspektiv: V první kapitole obraz vzdáleného jiného, který se vytváří zejména prostřednictvím mediální zkušenosti, zahrnující obraz muslimů a islámu. V druhé kapitole obraz blízkého jiného, který je konstruován v dlouhodobější perspektivě a v opozici proti vlastní politické a společenské identitě. V druhé kapitole autorka také popisuje způsoby, skrze něž se konstruuje obraz těch, jenž do komunity (národ, stát, Evropa) nepatří. Třetí perspektivou je obraz Západu, který v sobě kombinuje prvky blízkého i vzdáleného jiného. Perspektiva, která se objevuje v každé z těchto kapitol je genderová perspektiva, tedy jak se v jednotlivých obrazech odrážejí jiné představy o rolích a postavení mužů a žen.
|
host ::
RSS.